Víte, co prožilo kuře na Vašem talíři?
Produkce kuřecího masa v České republice se
pohybuje okolo čtvrt milionu tun ročně. V celé Evropské unii je každý
rok vyprodukováno okolo 5,9 miliard jatečních kuřat (tzv. brojlerů).
Kuřata chována pro maso představují největší podíl z chovaných
hospodářských zvířat. Většina ptáků je chována v podmínkách
intenzivního zemědělství, ve kterém je hlavní důraz kladen na nejnižší
ekonomické nároky a největší efektivitu „výroby“ . Jsou to ale živé
bytosti, které mají své potřeby!
Kuřata chovaná pro maso jsou
vyšlechtěna k co nejrychlejšímu růstu za nejkratší možnou dobu, s co
nejnižšími nároky na potravu. Dnes tedy roste kuře masného typu 2x
rychleji, než je přirozené. Za 40 dní, kdy jsou přepravena na jatka,
dorostou do váhy až 2,2 kg. Tento svůj krátký život stráví v holé hale
bez oken, namačkáni tak hustě, že ani není vidět zem pod nimi.
Hlavní problémy v chovech kuřat masného typu:
- intenzivní genetické šlechtění
Rychlý růst svaloviny způsobuje u kuřat závažné zdravotní problémy,
spojené s chronickou bolestí. Jejich nohy nezvládají tempo růstu a
těžké tělo způsobuje deformace a zlomeniny nohou. Ani srdce a plíce se
nezvládají přizpůsobit a zajistit metabolické funkce rychlému tempu
růstu. Často se proto vyskytuje tzv. edémová choroba (městnání tekutiny
v dutině břišní). Tuto chorobu ovlivňuje kvalita potravy, vzduchu, ale
i světelné podmínky. Ve velkých chovech je obvyklá nízká intenzita
světla, pouze 10 luxů!(100W žárovka ve vzdálenosti 2 metrů má intenzitu
osvětlení 35 luxů).
Kuřata jsou vyšlechtěna k velké žravosti. Tento „žádaný“ jev je
ovšem kontraproduktivní u rodičovských populací, kdy musí kuře dorůst v
relativně dobrém stavu do reprodukčního věku. Tito ptáci jsou tedy krmeni mnohem méně než by být měli, a proto trpí neustálým hladem.
- vysoká hustota ustájení kuřat
Dnes jsou kuřata obvykle chována v hustotě okolo 40 kg na m2, tj.20 zvířat na metr čtvereční. Jedno kuře má tedy životní prostor menší, než je velikost archu papíru A4.
Kuřata trpící bolestivostí nohou většinu času leží na zemi ve svých výkalech. Tak dochází k poranění a popálení může nebo vzniku vředů na prsou, tzv. kontaktní dermatitidy. Tím se vytváří prostor pro vznik dalších infekcí. Zvířata často hynou pro nedostatek potravy a dehydratací, protože nefunkční končetiny je ke zdroji nedonesou.
Vysoká koncentrace zvířat ovlivňuje kvalitu podestýlky i vzduchu. Obvykle se používají piliny, které jsou velmi prašné a po čase je zcela překryje vrstva trusu. Nedostatečnou regulací vzduchu vznikají onemocnění sliznic a dýchací problémy.
Při vysoké hustotě se zvyšuje množství chorob (salmonela, Campylobacter způsobující trávicí obtíže), a tedy i nutnost používání antibiotik. Nadměrné používání antibiotik může mít negativní vliv i na zdraví lidí, kteří kuřata konzumují.
Dalším z řady problémů je výskyt Syndromu náhlého úhynu. Je podobně jako edémová choroba podmíněn kvalitou vzduchu, teplotními a světelnými podmínkami.
Zvířata nemají prostor pro projevy svého přirozeného chování. Jsou to ptáci patřící do řádu hrabavých, avšak nemají kde hrabat. Nemají šanci procvičit nohy a protáhnout křídla. Trpí neustálým stresem, protože nemají místo, kde by mohli odpočívat, aniž by je rušila horda dalších kuřat.
Ke všem známým negativům intenzivních chovů se v současné době přidala ještě reálná hrozba přenosu smrtelné ptačí chřipky a její rychlé rozšíření v lidské populaci.
